Chrakteristika

František Kropáč se narodil ve Valašském Meziříčí. Po absolvování valašskomeziříčského gymnázia vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a pracoval jako ministerský úředník. V době okupace byl pět let vězněn a domů se vrátil s podlomeným zdravím. Byl pověřen repatriací lidických dětí. Kvůli diskriminaci po roce 1948 odešel předčasně do důchodu. Byl významným básníkem a prozaikem. Jeho literární dílo vznikalo čtyři desetiletí a vyniká jazykovou vybroušeností. Verše i prózu uveřejňoval od studentských let v řadě novin a časopisů. Vytvořil básnické sbírky Stín jež zapomíná (1927), Smrtihlav (1932), Vděčnost (1934), Bílý květ (1936), Pohoří na severu (1938), Studně pod hvězdami (1940), Vězeň drážďanský (1946) a Hlas v žaláři (1946) a romány Propast (1927), Bláznivý měsíc (1927), Peklo milosti (1928), Posedlí (1928), Zlé znamení a Zločin v Lidicích (1946). Některá jeho díla však nebyla nikdy vydána. Zemřel v Praze.