Chrakteristika

Český filozof a politik, československý prezident. Po studiích filozofie na pražské univerzitě a Lipsku začal přednášet na vídeňské univerzitě jako soukromý docent. V roce 1882 se přestěhoval do Prahy a stal se mimořádným, od roku 1897 řádným profesorem filozofie na české univerzitě v Praze. Věnoval se především problematice metod vědeckého a filozofického poznání, angažoval se ve veřejném životě při boji o rukopisy a později při hislneriádě. V roce 1883 se podílel na založení vědeckého časopisu Anthaneum, kde působil do roku 1893 jako redaktor. Program české společnosti rozvíjel v několika spisech, hájil rozvíjení humanitních ideálů české reformace a vůdců národního obrození. V roce 1889 vstoupil do politiky s realistikou skupinou, v letech 1891 - 1893 byl poslancem za mladočeskou stranu. V roce 1900 spoluzaložil Českou stranu lidovou (pokrokovou), přejmenované v roce 1906 na Českou stranu pokrokovou, za níž byl v letech 1907 - 1914 poslancem. V roce 1914 odjel do zahraničí, kde se spolupracovníky organizoval odboj proti Rakousku-Uhersku, od února 1916 byl předsedou Národní rady československé. V roce 1918 byl zvolen československým prezidentem, kterým zůstal až do abdikace v roce 1935. Nejvýznamnější díla: Sebevražda jako masový sociální jev přítomnosti (1881), Česká otázka (1895), Naše nynější krize (1895), Karel Havlíček (1896), Otázka sociální (1896), Nová Evropa (1918), Světová revoluce. Za války a ve válce 1914–1918 (1925).