Chrakteristika

Český historik umění, jeden z nejvýznamnějších představitelů české uměleckohistorické vědy. Po studiích pracoval v Centrální komisi pro ochranu památek ve Vídni, v letech 1917 - 1920 byl profesorem na Umělecko-průmyslové škole v Praze, poté na Akademii výtvarných umění, od roku 1926 byl profesorem Karlovy univerzity, působil jako teoretik Spolku výtvarných umělců Mánes, od roku 1934 byl předsedou Kruhu po pěstování dějin umění. Těžiště jeho badatelského díla spočívalo v oblasti českého středověkého umění a umění 19. století. Nejvýznamnější díla: Dílo Josefa Mánesa (1920), antonín Slavíček (1921), Dějepis umění (1922 - 1936), Pasionál abatyše Kunhuty (1922), Česká malba gotická (1938), Dějiny umění v obrysech (1942).