Chrakteristika

Český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel, který výrazně ovlivnil české kulturní ovzduší dvacátých až padesátých let 20. století. Vystudoval historii a estetiku na pražské univerzitě, od roku 1909 byl na Karlově univerzitě profesorem hudební vědy. Zpočátku věnoval svůj historický zájem husitské epoše, vedle ní se zabýval i dějinami rodného města Litomyšle. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo národní obrození a osobnosti moderní historie (T.G. Masaryk, V.I. Lenin, B. Smetana). Po roce 1918 se přiklonil k levicovým proudům a spolupracoval s KSČ, jejímž členem se stal v roce 1939. V letech 1939 - 1945 byl profesorem čekoslovenských dějin na moskevské univerzitě, po roce 1945 byl ministrem školství, práce a sociální péče, od roku 1948 znovu minitrem školství. Byl jedním z ideologů KSČ, autor teorie kontinuity pokrokových tradic od husitství ke komunismu. Nejvýznamnější díla: Dějiny města Litomyšle a okolí (1903), Dějiny husitského zpěvu za válek husitských (1913), Hus a naše doba (1919), Bedřich Smetana (I.-VII., 1924-1933), T. G. M. (I.-IV., 1930-1937), Opera Národního divadla do roku 1900 (1935), Lenin (I.-II., 1937-1938).