Chrakteristika

Český slavista, antropolog, etnolog, archeolog a muzejník, je považován za zakladatele moderní archeologie v Česku. Původním zaměřením spíš antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. ,,univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. ,,muzejní škole". V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se začal postupně soustředit hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti - soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku.