Chrakteristika

Německý voják, říšský maršál. V roce 1895 vstoupil do bavorské armády, v hodnosti poručíka dělostřelectva sloužil za boxerského povstání v Číně. Poté studoval na válečné akademii v Mnichově, byl povýšen na kapitána a sloužil u různých jednotek. Za první světové války sloužil u 11. bavorské pěší divize, od roku 1916 ve štábu bavorského korunního prince Ruprechta, byl povýšen na majora a získal bavorské nejvyšší vyznamenání, Vojenský řád Maxe Josefa. Po skončení války zůstal u Reichswehru a byl povýšen na generálporučíka. Po roce 1933 byl penzionován, v roce 1938 byl povolán zpět do služby a byl jmenován velitelem 12. armády. O rok později se stal velitelem Skupiny armád C, během útoku na Francii jeho vojska prorazila Maginotovu linii, za což byl von Leeb povýšen na polního maršála. Při útoku na SSSR v roce 1941 velel Skupině armád Sever, po zastavení postupu požádal v lednu 1942 o propuštění, čemuž bylo vyhověno. Po válce byl americkým vojenským tribunálem odsouzen na tři roky vězení.