Barevná litografie 38 x 53 cm. Signováno vpravo dole tužkou, nedatováno. Rok 1998. List č. 4/95. 

Dvořák str. 290.

Suchá jehla 12,4 x 9,4 cm. Signováno a datováno vpravo dole tužkou. Rok 1999. List č. 13/130.

Chagall I, str. 239.

Praha, Bonaventura, 1999. Ethos svazek 3. OBr., 54 s. Barevný lept ve frontispisu Eva Hašková. Signováno a datováno tužkou uprostřed. Grafická úprava Aleš Krejča. Vázal Ateliér Krupka. V tiráži slepotiskové razítko nakladatelství. Celkem 200 číslovaných výtisků na ručním papíru firmy Král z Předklášteří. Tento výtisk č. 123/200.

Výborný stav.

Linoryt 8,3 x 11,9 cm. Nesignováno, nedatováno. Rok 1918 - 1920. Pasparta.

Pečinková 223.

Vizitka K. M. Čapka-Choda. Na rubu sdělení pro Ignáta Herrmanna. Čapek-Chod se ptá, zda by mohl Herrmann vydat jeho knihu "Znovu a lépe" v Čítárně Švandy dudáka. Psáno tužkou, bez údajů.

Pozůstalost Ignáta Herrmanna.

Datováno K. Vinohrady, Šumavská 69, 6. červce (pisatelův záměr) 1902. Spisovatel píše po roztržce s Herrmannem v Národním divadle. Líčí svůj názor, vyjadřuje se nejen k současné situaci v Národním divadle, ale i k osobním vztahům. Příčinou jejich neshod je polemika Národních Listů a Slova o situaci v Národním divadle. Psáno po třech stranách na stroji, podpis černým perem. Na obálce známky, prošlé poštou. Adresát: Slovutný pán, pan Ignát Herrmann, spisovatel, redaktor "Švandy dudáka", člen České Akademie, člen Společnosti "Národního divadla" atd. v Praze...

Pozůstalost Ignáta Herrmanna.

Dvě vizitky s natištěným jménem. 1. Bez údajů, na vizitce Herrmannova datumka: 5. říj. 1910. Čechová zasílá Herrmannovi verše pro Švandu dudáka. 2. Datováno V Troji 9. X. 1910. Čechová se omlouvá za své nedokonalé verše a prosí o zničení rukopisu jedné z básniček. Je čtenářkou Švandy dudáka, a tak se osmělila Herrmanna oslovit. Na vizitce spisovatelova datumka: 13 říj 1910. Psáno černým perem.

Pozůstalost Ignáta Herrmanna.

Praha, Spolek českých bibliofilů, 2011. Pupilla svazek 33. OBr., volně vložené listy, 17 s. Ilustrace signovaná tužkou Jiří Hovorka. Typografická úprava Martin Dyrynk. V tiráži podpis autora a typografa. Vyšlo k Valné hromadě SČB. Celkem 220 číslovaných výtisků na přírodním papíru. Tento výtisk č. 57. 

Výborný stav.

Datováno O Velikonocích 1922, bez místa odeslání. Dle Herrmannovy poznámky tužkou Smíchov, Hřebenky č. 1320. Psáno na dopisním papíře po čtyřech stranách černým perem. Na první straně Herrmannova datumka: 18 dub. 1922. Čermáková popisuje okolnosti zfilmování románu Karoliny Světlé "Kříž u potoka". V roce 1919 ji navštívil dr. Ludvík, předseda Syndikátu filmových autorů s tím, že byl pověřen Ateliery Barrandov, aby vybral česká díla vhodná k zfilmování a opatřil povolení autorů. Mezi zfilmovanými díly viděla Čermáková Herrmannova "Otce Kondelíka", proto se na něj obrací. Jde jí o honorář, který ze tří čtvrtin patří rodině zesnulé spisovatelky Sofie Podlipské a zbytek jí. Loni byl román zfilmován. Čermáková obdržela 4000 Kč. Vzápětí se však dozvěděla, že pan Ludvík obdržel od Ateliérů Barrandov 10000 Kč. Ptá se tedy Herrmanna, zda dr. Ludvíka zná a zda mu dal povolení k filmování "Otce Kondelíka". Ludvík totiž tvrdí, že má autorská práva na všechna díla Karoliny Světlé a chce nechat zfilmovat "Zvonečkovou královnu". Čermáková prosí Herrmanna o radu, chtěla by od smlouvy odstoupit. Podle Herrmannovy poznámky tužkou jí odpověděl 21/4 22 lístkem, po návratu z Mladé Boleslavi chce napsat dopis.

Všechny tři dražené dopisy v této aukci spolu tématicky souvisí. Pozůstalost Ignáta Herrmanna.

Datováno Hřebenky 23/6 22. Psáno na dopisním papíře po čtyřech stranách černým perem. Na první straně Herrmannova datumka: 24 červ 1922. Čermáková děkuje, že si na ni Herrmann udělal čas. Překlad "Otce Kondelíka" do angličtiny jí potěšil, doufá, že se bude Američanům líbit. Dále píše o literární kritice, která knihu strhala. Vzpomíná v této souvislosti na svou tetu Karolinu Světlou. Dále se zmiňuje o tom, že zfilmování románu "Kříž u potoka" se nelíbilo, hlavně v Podještědí. Vyčítali jí, že filmování povolila. Scénář k "Zvonečkové královně" napsaly dvě učitelky s velikou láskou, ale ona neví, jestli filmování povolí. Raději počká. Doufá, že "Otec Kondelík" bude zfilmován. Na závěr se zmiňuje o tom, že prof. Thomayerovi odnese ještě dnes část korespondence Jaroslava Vrchlického. 

Pozůstalost Ignáta Herrmanna.

Datováno Smíchov 23/4 22. Psáno po čtyřech stranách černým perem. Na první straně Herrmannova datumka: 25 dub. 1922 a poznámka červenou pastelkou: "psáno pí Č. 21/6 1922". Čermáková děkuje za Herrmannův lístek s podobenkou, děkuje za jeho rady. Informuje ho, že se s panem dr. Luvíkem (předseda Syndikátu filmových autorů) už vyrovnala (Jednalo se o honorář za povolení zfilmování románu Karoliny Světlé "Kříž u potoka"). Doufá, že až bude natáčen "Otec Kondelík", prostuduje si Herrmann nejprve důkladně scénář, než svolí. Ona tu možnost u "Kříže u potoka" neměla, a tak je postava Evičky úplně zkreslena. Film se natáčel v Krči a na Křivoklátě. Lituje, že autoři nezvolili Podještědí, kde se děj odehrává a jmenuje místa z románu, která stále existují. "Zvonečková královna" se odehrává v Praze. Bude ji natáčet společnost, která zfilmovala Máchovy Cikány a použila lokality, kde se děj skutečně odehrává. Upozornila autory na kostel na Bílé Hoře a letohrádek Amerika, kde byla tajná tiskárna svobodných zednářů. Kostýmy budou šity podle návrhu Veniga, Klementa bude hrát Theodor Pištěk. Hlavní hrdinka zatím není obsazena, byla by ráda, kdyby ji hrála Eva Vrchlická. Na závěr Herrmanna informuje, že poskytne značnou část korespondence Vrchlického Společnosti Jaroslava Vrchlického.

Všechny tři dražené dopisy v této aukci spolu tématicky souvisí. Pozůstalost Ignáta Herrmanna.

Soubor čtrnácti barevných kombinovaných technik. Rozměry cca 13 x 25 cm. Vloženo v kartonovém obalu. Všechny grafiky signovány, datovány a číslovány tužkou. Dvě z nich s názvem uprostřed. Rok 1995.

Výborný stav. Pozůstalost Karla Demela. 

Praha, Art D, 2021. OBr. s kresbou, kartonová krabice, 260 s. Text Břetislav Ditrych a Jiří Šerých. Ilustrace a obálka Karel Demel. Celkem 250 výtisků.

Vzhledem k tomu, že je kniha zavakuována knihařskou fólií, je popis nedostačující, za to se omlouváme. Pozůstalost Karla Demela.

Praha, Supraphon, 1980. Edice Lyra Pragensis. Clkož. desky, imitace kůže, zlacení, plkož. pouzdro. Nestr. (7 s.) textu. Šest barevných kombinovaných technik na motivy díla Leoše Janáčka Karel Demel. Vše signováno tužkou. Text Jaroslav Šeda CSc. Grafická úprava Vladimír Viener. Grafické listy a tiráž jsou opatřeny slepotiskovým razítkem Lyry Pragensis. Celkem 125 číslovaných výtisků na ručním papíře z Velkých Losin. Tento výtisk autorský.

Na zadní straně grafik zbytky lepenky po paspartování.. Pozůstalost Karla Demela. 

Soubor sedmi barevných kombinovaných technik inspirovaných básní Pásmo Guillauma Apollinaira. Bez údajů, 2012. Vloženo v sametovém pouzdře se zlacením. Grafické listy signovány, datovány a číslovány tužkou, uprostřed napsán název. Tištěno na papíru Hollande. Autorský výtisk č. 12/15.

Výborný stav. Pozůstalost Karla Demela.

Praha, Václav Pour, 1945. Příběhy svazek 5. OBr., volně vložené listy, 123 s. Přeložil Thimotheus Vodička. Sedm dřevorytů Josef Váchal. Typografická úprava Oldřich Menhart. 

Bubla 5838.

Výborný stav.

Praha, Spolek českých bibliofilů, 2009. Pupilla svazek 31. OBr., volně vložené listy, 16 (1) s. Dvě ilustrace signované tužkou Karel Demel. Typografická úprava Martin Dyrynk. V tiráži podpis autora a typografa. Vyšlo k Valné hromadě SČB. Celkem 220 číslovaných výtisků na přírodním papíru. Tento výtisk č. 104. 

Výborný stav.

Praha, Spolek českých bibliofilů, 2018. Pupilla svazek 40. OBr., volně vložené listy, 17 s. Barevná ilustrace signovaná tužkou Kateřina Piňosová. Typografická úprava Martin Dyrynk. V tiráži podpis autora a typografa. Vyšlo při 100. výročí vzniku Československa k valné hromadě SČB. Celkem 215 číslovaných výtisků na francouzském papíře Schneider. Tento výtisk č. 17. 

Vložen seznam dosud vydaných výtisků edice Pupilla. Výborný stav.

Praha, Ladislav Kuncíř, 1929. OBr., pap. přebal, 22 (1) s. Čtvrtý soukromý výtisk nakladatele. Vložena kartička s dřevorytem. Celkem 120 číslovaných výtisků, z toho 20 na ručním papíře Zanders a 100 na chamois Eichmannově hadrovém papíře. Tento výtisk č. 69. Věnováno p. Dru Loužilovi.

Bubla 2972.

Výborný stav.

Praha, František Borový, 1915. 1. kniha Zlatokvětu. Clkož. vazba se slepotiskem a zlacením, kapitálek, kartonové pouzdro. 79 s. Dřevoryty a typografická úprava František Kysela. Vázal Antonín Jelínek. Na titulním listě podpis Viktora Dyka s datem 10. 10. 1926. Celkem 1200 výtisků.

Sáňka 192.

Výborný stav.